Kuala Lumpur

29.12.2010 5:49 - Zdeněk

O Malajsii toho Evropané obecně moc nevědí, tím spíše o hlavním městě Malajsie: Kuala Lumpur. Samozřejmě já jsem nebyl výjimka a octl jsem se zde na Malajském poloostrově jako klasická “Tabula rasa”. Tím intenzivněji vnímám zážitky, které mi toto město připravuje.

DSC_0007

Příjemné místo uprostřed překlimatizované haly letiště v KL – procházka deštným pralesem

Letiště v Kuala Lumpur je docela vzdálené od města, přes sedmdesát kilometrů. Do centra se dá dostat jak taxíkem (za pevnou cenu – koupíte si v hale kupón a jede se), busem či vlakem. Já zvolil poslední variantu, a to rovnou tu nejrychlejší, vlak KLIA Ekspress. Tento expres zvládne vzdálenost mezi letištěm a konečnou stanicí KL Sentral za nějakých 28 minut, takže jeho průměrná rychlost je hodně přes sto kilometrů za hodinu. No frčelo to opravdu slušně.

Už v letadle jsem si všiml známého úkazu a velkého ekologického problému Malajsie a Indonésie: v podstatě veškerou zeleň tu tvoří vysázené háje palmy olejné, logicky na místech vzniklých vykácením původního deštného pralesa. V podstatě nešlo zahlédnout jiný strom, než palmu. Cesta vlakem proto vede v podstatě pořád skrz palmové háje. Sice je palma pro středoevropany pozitivní asociací něčeho exotického a příjemného (dovolená, moře…), ale zde to působilo dost divně.

DSC_0012

Příjemné přivítání v hotelu – to vepředu je Jambu Air: plod pimentovníku (netuším, co to je :-)
Výborné ovoce, sladké, se zvláštní křupavou texturou.

Hlavu jsem složil v hotelu Impiana poblíž kualalumpurského centra (KLCC – Kuala Lumpur City Center), pár metrů od Petronas Towers a centrálního parku. Příjemný hotel, za rozumné peníze. Však se také říká, že v Kuala Lumpur jsou nejlevnější pětihvězdičkové hotely na světě. Jen internet tu mají opravdu zoufale pomalý, což je vzhledem k tomu, že potřebuju občas pracovat nemilé Kamile.

DSC_0040

Obchodní dům Pavillion

Vzhledem k tomu, že je Malajsie brána jako fajn nákupní oblast, vyrazil jsem včera vzývat boha konzumu a pokusit se koupit si nějaké ty hadry, doraziv sem s opravdu základní garderobou. Kousek od hotelu je nový obrovský obchodní dům Pavillion, zkusil jsem pro začátek tedy ten. No nic moc. Sice jsou tu zastoupeny všechny známé značky (a asi milion neznámých), ale nikterak mě tam nic nezaujalo. Snad jen megaobrovský food court, kde jsem však měl pocit že v těch všech desítkách stánků vaří to samé: nudle. A také tato firma, s velmi “originálním” pojetím corporate identity:

DSC_0017

Ne není to Starbucks :-)

V KL je několik tras různých “kolejových” MHD, jedna z nich je jednokolejka MRT. Sice se dá po centru KL dostat v podstatě všude pěšky, ale svézt se jednokolejkou se nepodaří každý den, takže jsem cestou do vyhlášené obchodní čtvrti Bukit Bintang neváhal a jednu stanici popojel. Cena za jízdu je tuším 1,5 RM (tj. cca 10 Kč).

 DSC_0031

DSC_0033

Jednokolejka KL MRT

Bukit Bintang je známá čtvrť Kuala Lumpur, skládající se jak z obrovských obchodních domů, tak s různých malých obchůdků a masážních salónů. Obchoďáky jsou tu opravdu monstrózní, v jednom z nich (Berjaja Times Square, 13. největší obchoďák na světě) jsem si po chvíli bloudění musel přiznat, že naprosto netuším kde jsem, kde je které oddělení a už vůbec ne kde je východ. Říkal jsem si, že jestli tu začne hořet, tak je to v pytli, neboť najít šipku ukazující k východu by byl asi docela problém (existuje-li tam samozřejmě něco jako šipka ukazující k východu).

DSC_0036

Bukit Bintang

DSC_0039

Příjemné zakončení návštěvy Bukit Bintang v japonské restauraci

Večer jsem strávi napsaním pár pohledů a dokonce jejich odesláním, což jak známo bývá u mně docela problém :-) Odeslání zajistila recepce hotelu za 0,5 RM/kus, tj. 3 koruny za jeden. Trochu málo, se mi zdá. Nu však uvidíte, adresáti, zda něco dostanete :-) Pohledy jsem sepisoval v místním hotelovém baru, kde hrála živá kapela pro všechny návštěvníky baru, toho času pouze mně. Takové fajn soukromé představení. Jak je tu v Malajsii vše docela levné, tak je tu pekelně drahý alkohol. Dal jsem si dvě singapurská piva Tiger, každé za cca 160 Kč. Jak jsem tak koukal, je to taková standardní taxa i v kolem ležících restauracích a barech. Alespoň toho člověk nevypije tolik :-)

Toť pro dnešek vše a o mých atletických výkonech ve stínu Petronas Towers zase zítra.

powered by metaPost

Komentáře

Zatím nejsou k článku žádné komentáře, buďte první!.

Zaslat komentář

Jméno (povinné)

E-mail (povinný)

CAPTCHA image
Enter the code shown above:

Foto z cest...

Vydra

Hledání v článcích

Email:
Hostováno u AbsolutNET s.r.o.