Dostávám se konečně k nějakému základnímu shrnutí, co tu vlastně v tom Karibiku děláme, jak se máme a podobně... Vězte tedy, že si karibského ovzduší užíváme nemálo :-)
Bydlíme v hlavním městě Portorika, v San Juan na severovýchodním pobřeží. Naše cesty jsou proto zatím většinou zaměřené na východní část Portorika, ač jsme samozřejmě nevynechali ani výlet na (nádherné!) západní pobřeží. Vzhledem k tomu, že oproti jiným cestám trochu blog flákám, shrnu alespoň v tomto příspěvku naší cestu formou krátkého deníku:
Středa, 12. 5. 2010
Z Atlanty odlétáme do portorického San Juanu díky sopečnému zdržení až ranním spojem. Přespali jsme v Atlantě v hotelu Clarion, který ač má v názvu "Atlanta airport hotel south", doprava z terminálu trvala asi půl hodiny po všemožných dálnicích kolem Atlanty. Pro let z Atlanty jsme si opět zabookovali místa u emergency exitu, takže jsme seděli parádně úplně vepředu letadla s možností natažených nohou :-) Přelet přes Bahamy, kolem ostrovů Cacos a Dominikánské republiky docela odsýpal a zanedlouho jsme se snesli nad severním pobřežím Porotorika do hlavního města San Juanu. Po příletu, po zmatcích s kufry, nekonečném čekání na shuttle do půjčovny si konečně půjčujeme v osvědčeném Dollaru "medium size" auto, v našem případě Toyotu Corollu a frčíme směr naše ubytování v moc pěkném hotelu Hampton Inn poblíž letiště. Po nákupu základních potravin a potřebností v místním Wallmartu padáme z vlast a těšíme se na zítřek
Čtvrtek, 13. 5. 2010
Vstáváme díky jetlagu už v pět ráno a už před sedmou vyrážíme za poznáním tohoto karibského ostrova. Po pobřežní silnici projíždíme kolem severovýchodních pláží Piňones, abychom docela náhodou objevili pláž poblíž východoportorického Fajarda, známou pravdědpodobně jen místním, kde se utábořujeme naprosto osamoceně ve stínu stromů. Byl by hřích zde nevydržet, což činíme a vracíme se domů až pozdě večer.
Pátek 14. 5. 2010
Vyrážíme ráno směr západní pobřeží, tj. komplet napříč celým ostrovem. Trvá to překvapivě dlouho, i přes vcelku solidní silnice zde. Na západ dorážíme až kolem poledne, ale zato objevujme neuvěřitelně krásnou, opuštěnou pláž, kde trávíme odpoledne opalováním, plaváním a šnorchlováním, aniž bychom a celou dobu potkali člověka. Malá nepříjemnost, že se mi zde podařilo ztratit nové sluneční brýle, které jsem měl poprvé "na sobě" :-)
Sobota 15. 5. 2010
Jedeme za unikátní atrakcí Portorika, největším radioteleskopem na světě, známým Arecibo Telescope. Tato stavba se nachází mezi vrcholky hor na jih od města Arecibo. Třistametrová parabola, v tomto případě přesněji řečeno sféra, je umístěna v kráteru mezi nádhernými kopci pohoří Bosque Estatal de Rio Abajo. Při pohledu do "kotle" radioteleskopu se člověk neubrání zvláštnímu pocitu pýchy nad pokrokem lidské vědy, potažmo když byl teleskop optevřen již v šedesátéch létech minulého století.
Závěr dne jsme strávili na pláži v Arecibu, kde by se zážitky daly shrnout do termínů: maják, potřeba, 30 dolarů, minutí akvária, pláž, pes, úprk, drak, pláž. Na vysvětlování není čas :-)
Neděle 16. 5. 2010
Den začal pěkně a to nočním zemětřesením o síle šesti stupňů pana Richtera. Probudil jsem se pocitem, že mi někdo hýbe s postelí. Ale vzápětí jsem zase usnul a na zemětřesení jsem zapomněl. V novinách sice psali o nějakých škodách, ale nic závažného.
Strávili jsme celý den v národním parku El Yunque, což je nádherný deštný prales na východ od San Juanu. Zvládli jsme dva treky, jeden údolím řeky k zajímavému vodopádu La Mina, druhý tropickým lesem dvěstěmetrovým převýšením na vrchol Mount Britton s vyhlídkovou věží, kterýžto výhled byl trochu zkalen nulovou viditelností, neb byl vrchol skryt v oblačnosti...
Popis dalších dnů bude následovat později. Fotky naleznete ve fotogalerii,
přímo zde.