Abych opět do cestovatelského blogu zařadil cosi sportovnějšího, poslyšte tedy o tom, jak tužit formu i na rovníku, potažmo přímo ve středu jedné z asijských megapolí: Kuala Lumpur.
Když už jsem si do Malajsie dovezl běžecké boty a oblečení, byla by škoda je vézt zpět domů nepoužité. Vykopal jsem se tedy jednoho rána, kdy je ještě snesitelná teplota (no dobře, je nesnesitelná, ale snesitelnější, než přes den, nebo večer :) a šel si zaběhat do KLCC parku, který se rozkládá kousek od hotelu.
Běžecká trať pod Petronas Towers
Oproti Praze, kde vládne cyklistická šlapkolobby, v Kuala Lumpur evidentně na běžce myslí. Kolem nádherného zeleného parku v Kuala Lumpur City Centre se vine zhruba 1300 metrový běžecký okruh, s oranžovým povrchem z měkkého materiálu, aby si běžci nelikvidovali kotníky a kolena (alespoň ne tak). Každých 100m je značka, aby si jogger mohl pěkně počítat uběhnuté kilometry. Vnější kulisy běžeckého okruhu tvoří sloupořadí mrakodrapů a věžáků s věžákem největším a to se čtyřsetmetrovými Petronas Towers. Součástí běžeckého okruhu jsou i čtyři občerstvovací stanice s fontánkami chlazené piné vody. Co více si může běžec přát.
Začátek okruhu vede kolem obrovského kualalumpurského výstaviště
Ač jsem se tedy snažil vyrazit co nejdříve, přesto už ráno bylo přes třicet stupňů a dusno jak v prádelně. Po prvním kilometru ze mně lilo jak z úderníka a přemýšlel jsem, zda to není pitomost, běhat 3° severně od rovníku. Trasa je však opravdu pěkná, mírně se vlní, má pár krátkých stoupání a seběhů a když jsem probíhal přes malý viadukt nad fontánami pod věžemi Petronas, věděl jsem, že to není poslední kolečko. Nakonec jsem trať obkroužil devětkrát a s více než jedenácti kilometry na GPS jsem si odnesl správnou dávku rovníkových endorfinů.